Zelená úsporám

Zelená úsporám

Tento text je možné stáhnout ve formátu pdf.

NPÚ poskytuje rady a konzultace vlastníkům památek a nemovitostí v památkově chráněných územích, kteří chtějí získat dotaci na snížení energetické náročnosti objektu v programu SFŽP Zelená úsporám. Ústav tím chce zamezit možným případům, kdy by si vlastníci nechali zpracovat projekt, ale při realizaci by narazili na odpor památkářů. Pro územní odborné pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích je pověřenou osobou, která vlastníkům poskytne potřebné informace a radu, Ing. arch. Naděžda Pálková, tel. 724 924 931 nebo 38 73 12 140 kl. 125, e-mail: palkova@budejovice.npu.cz
 

---

Národní památkový ústav se seznámil s obsahem a podmínkami dotačního programu "Zelená úsporám", který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí. Důvody, proč je vhodné podporovat opatření vedoucí k energetických úsporám, jsou zřejmé a Národní památkový ústav se v nimi ztotožňuje. Vyjadřuje však velké znepokojení nad skutečností, že podmínky předmětného programu nezohledňují specifika péče o architektonické dědictví.

Dotace je nabízena i vlastníkům budov, které jsou kulturními památkami nebo jsou situovány v památkově chráněných územích. Podporované úpravy mohou zásadním způsobem proměnit vzhled chráněných budov a celků a jsou tak často ve své podstatě neslučitelné s památkovou ochranou. Negativní zkušenosti z posledních let, mezi něž patří pokusy o zateplování historických objektů pomocí uměle profilovaných a různě povrchově upravených polystyrénových desek, osazování ahistorických plastových okenních výplní do cenných architektonicky ztvárněných průčelí či zásadní rizika vyplývající z rychlé a výrazné změny vnitřního klimatu historických staveb jasně prokázaly, že tepelně izolační obklady fasád či plastová okna do památkových rezervací a zón nepatří. Národní památkový ústav je přesvědčen, že u památkově chráněných budov je možno nalézt jiný, vhodnější a přiměřenější způsob energetických úspor. Musíme však bohužel konstatovat, že takovéto úpravy do programu "Zelená úsporám" zahrnuty nejsou a vlastníci památek jsou tak víceméně tlačeni k zásadním úpravám, které mohou jejich stavby nevratně poškodit.

Tímto přístupem může dojít nejen k masivnímu ohrožení památkového fondu, ale také k diskriminaci vlastníků památkově chráněných staveb. NPÚ jako garant odborné památkové péče v ČR nemůže při ochraně památek a památkových celků slevit z klíčového principu zachování historické a umělecké podstaty chráněných staveb. Historický vnější vzhled, autentické materiály a řemeslná kvalita detailů fasády jsou pro jednotlivé stavby i cenné památkové celky jednoduše nenahraditelné. Reálně tak hrozí situace, kdy vlastníci budou motivováni žádat o státní dotace na úpravy, které orgány památkové péče budou logicky muset zamítat pro jejich neslučitelnost s účelem zákona o státní památkové péči.

Netřeba zdůrazňovat, že takováto situace by byla mimořádně nešťastná pro památky, jejich vlastníky i ochranu památek jako takovou. Národní památkový ústav proto na toto nebezpečí upozorňuje a obrací se na příslušná ministerstva s naléhavou žádostí o zvážení přehodnocení podmínek programu tak, aby vlastníci kulturních památek a staveb v památkově chráněných územích dostali šanci žádat o dotaci na úpravy, které směřují k energetickým úsporám, ale nejsou z hlediska památkové péče konfliktní.

V Praze, dne 23.4.2009

 

Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí se dohodli na společném prohlášení k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb.

Architektura je pro společnost důležitá. Platí to pro soudobou tvorbu i pro architektonické dědictví. Památky uchovávají svědectví o našich dějinách, o znalostech a dovednostech stavitelů i stavebníků, o životním způsobu společnosti, jejímiž jsme dědici. Historické stavby jsou součástí zažitého obrazu našich měst a vesnic, naší kulturní krajiny. Jsou postaveny z jiných materiálů než současné stavby. Mají jiné formy. Právě to je na nich cenné. Jejich kulturní hodnota spočívá nejen v bohatosti dochovaných forem, ale také v tom, co se z nich můžeme dovědět o minulosti. Všechny tyto hodnoty Česká republika uznala přistoupením k Úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy a zároveň se tím zavázala, že i ona bude na svém území památky, architektonické soubory a místa chránit.

Pokud bychom rezignovali na ochranu specifické podoby kulturních památek a staveb v památkových rezervacích a zónách, hrozí nám, že zničíme právě tu kvalitu, která je pro společnost významná.

Architektonické dědictví je ohroženo chátráním a necitlivými přestavbami. Ohrožuje je ale také mechanické uplatňování požadavku přizpůsobovat historickou architekturu technickým standardům soudobé stavební produkce. Toto nebezpečí je aktuální i v případě snižování energetické náročnosti staveb. Zájem společnosti na úsporách energie je nesporný. Opatření, která k takovým úsporám směřují, jsou potřebná. V této souvislosti ale upozorňujeme, že nepřiměřené prostředky mohou vést v případě architektonického dědictví k jeho poškození.

Shodujeme se v názoru, že snižování energetické náročnosti staveb a zájem na ochraně architektonického dědictví lze alespoň v některých případech skloubit. To však vyžaduje, aby pro specifickou oblast architektonického dědictví byly podmínky "ušity na míru". Neměly by být podporovány úpravy, které jsou ze své podstaty konfliktní a podpořena by naopak měla být ta opatření, kterými lze dosáhnout energetických úspor bez ohrožení kulturních hodnot. V oblasti architektonického dědictví je potřeba počítat i s malými kroky, individuálními návrhy a hlavně s opravami dochovaných historických konstrukcí a prvků, mezi jinými i okenních rámů.

Architektonickým dědictvím jsou míněny nejen kulturní památky a stavby v památkových rezervacích a zónách, ale všechny stavby, které vyhoví kritériu kvality. Památková ochrana je v České republice výběrová. Z architektonicky hodnotných historických budov, dochovaných sídel a krajiny je památkově chráněn pouze zlomek. Připomínáme proto také odpovědnost za citlivý přístup k nechráněným součástem architektonického dědictví.

Za velmi důležitou považujeme informovanost. Není žádoucí, aby vlastníci byli motivováni k přípravě opatření, která by architektonické dědictví poškozovala a která by u památkově chráněných staveb následně nemohla být povolena. Včasnost a úplnost upozornění na to, co není v oblasti péče o architektonické dědictví přijatelné, může předejít zbytečným konfliktům. Včasná informace o tom, jak postupovat v případě památkově chráněných staveb, může napomoci dobrým řešením.

Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí prohlašují, že chtějí v zájmu ochrany životního prostředí, zachování architektonického dědictví a podpory kvalitní energeticky úsporné nové architektury spolupracovat. Výsledkem této spolupráce by mělo být upřesnění podmínek dotačních programů a metodická pomoc vlastníkům a projektantům.

V Praze dne 18.5.2009

 

Závěry z workshopu
"Zateplení historických budov - Možnosti a rizika z pohledu památkové péče",
pořádaného územním odborným pracovištěm NPÚ v Pardubicích 24. a 25.6.2009

Program dvoudenního workshopu byl sestaven z přednáškových bloků, kde vystoupilo celkem devět specialistů z oboru stavební fyziky, stavební technologie, stavební historie a památkové péče. Téměř sedm desítek účastníků převážně z odborné i výkonné složky památkové péče a také z projekční praxe tak mělo možnost získat větší orientaci v problematice a konfrontovat své dosavadní zkušenosti, poznatky a názory v otevřené odborné diskuzi. Ta vyústila ve formulování těchto závěrů:

Účastníci odborného workshopu podporují společné prohlášení České komory architektů, Českého fondu životního prostředí a Národního památkového ústavu k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb.

V této souvislosti ale konstatují, že program Zelená úsporám dosud možnost dotace na "malé kroky" ani opravy historických konstrukcí nenabízí, přestože se o nich ve společném prohlášení hovoří. Je zcela v kompetenci rezortu životního prostředí, jaký segment staveb chce dotacemi podpořit. Je nicméně skutečností, že nastavení podmínek programu je pro vlastníky historických staveb zbytečně diskriminující.

Za ještě více znepokojivé považují, že vlastníci stále nedostávají relevantní informace. Připojením se k prohlášení Státní fond životního prostředí uznal, že informovanost je důležitá. Došlo ke shodě, že není žádoucí, aby vlastníci byli motivováni k přípravě opatření, která by architektonické dědictví poškozovala a která by u památkově chráněných staveb následně nemohla být povolena. Stejně tak včasnost a úplnost upozornění na to, co není v oblasti péče o architektonické dědictví přijatelné, může předejít zbytečným konfliktům. Včasná informace o tom, jak postupovat v případě památkově chráněných staveb, může napomoci dobrým řešením. Tyto potřebné informace zatím na webových stránkách SFŽP chybí. Publikovány nejsou ani příklady, které by mohly pomoci vlastníkům najít optimální řešení. Z hlediska péče o zachování architektonického dědictví není přijatelné, aby program Zelená úsporám byl prezentován jako podpora pouze plastovým oknům a polystyrénovým izolacím. Je třeba nabízet celou škálu možných technických a materiálových řešení. Informace o nich se musí veřejnosti předat srozumitelným způsobem.

K jednotlivým podporovaným opatřením účastníci konstatují:

* Zateplení vnějších obvodových zdí z vnitřní strany je možné, pokud nenaruší interiéry a nezpůsobí technické problémy. Riziko technických problémů je v tomto případě výrazně vyšší než u vnějšího zateplení, a proto okruh staveb, pro které je toto řešení vhodné, je omezen.
* Vnější zateplování fasád se podstatným způsobem dotýká vzhledu objektů a při jeho posuzování je nezbytné brát v úvahu nejen dopady na vlastní objekt, ale i na okolní prostředí. Zateplení z vnější strany není u památkově chráněných staveb a staveb na památkově chráněných územích přijatelné. Výjimky lze připustit u volných štítů, utilitárních dvorních fasád a v dalších srovnatelných situacích, kdy fasády nemají žádné plastické tvarosloví, hodnotné detaily, ani památkově hodnotné povrchy (keramický obklad, ušlechtilé omítky). Další podmínkou je zachování odpovídajícího výrazu povrchové úpravy zateplovací vrstvy. Zachování optických vlastností povrchových úprav je pro prostředí památkově chráněných sídel velmi důležité, a to i u méně hodnotných objektů a dvorních fasád.
* Zateplení stropu nad posledním patrem bývá obvykle nekonfliktní, zateplení v rovině střechy není žádoucí u historických krovů.
* Z hlediska památkové ochrany není přijatelné odstraňování historických oken a domovních dveří. V souladu se společným prohlášením by měla být podporována v zájmu energetických úspor jejich repase, nikoliv výměna. V případě výplňových prvků, jejichž podoba nebo stav nezavdává důvod požadavku památkové péče na fyzické zachování, je výměna možná. Předpokladem je materiálově i architektonicky adekvátní řešení. Plastové rámy obecně nejsou pro historické prostředí vhodné.
* Tepelná čerpadla a vytápění pomocí obnovitelných zdrojů nejsou z hlediska památkové péče konfliktní. Solární a fotovoltaické panely lze doporučit pro stavby mimo historická sídla, v historických sídlech je však žádoucí udržet tradiční podobu střešní krajiny bez novodobých technických intervencí.

Účastníci workshopu upozorňují, že problematika úprav stávajících staveb v zájmu energetických úspor je složitý technický problém. U architektonického dědictví přibývá navíc hledisko ochrany kulturních hodnot. Pro nalezení vhodných řešení je potřeba nabídnout odborné zázemí projektantům a srozumitelným způsobem informovat veřejnost. Do tohoto procesu je velmi vhodné zapojit profesní komory, vysoké školy stavebního směru a další specializovaná pracoviště včetně Národního památkového ústavu.

Koncept těchto závěrů byl účastníkům workshopu rozdán dne 25. června k diskuzi a připomínkám a na závěr jednání přijat.

V Pardubicích dne 25.6.2009